Na následujícím odkaze najdeme seznam 160 patentů Spojených států vztahujících se k modifikaci počasí z let 1920 až 2007:
Odkazy u jednotlivých patentů nás navedou na stránku Google patents s oficiálním popisem daného patentovaného vynálezu.
Podívejme se jen na několik málo z nich.
První pokusy s modifikací počasí začínají již ve dvacátých letech. Např.: Proces a zařízení pro výrobu intenzivních umělých mraků, mlh nebo oparů – 1920. Proces výroby mraků kouře z pohybujících se letadel – 1927. Rozprašovací zařízení pro letadla – 193ż4. Zařízení pro vypouštění do vzduchu – 1949 (zařízení pro umělou mlhu či kouřovou clonu).
Od roku 1950 se již začíná hovořit o kontrole počasí a rozsévání různých materiálů:
Proces na kontrolu počasí – 1951 (zařízení a metody ovlivňování klimatických podmínek)
Zařízení pro rozsévání materiálu pro letadla – 1952
Kouřová směs na vytváření clony z chloridu kovů – 1952. Z podrobnějšího popisu se dozvídáme o složení: Daná směs kromě chloridu draselného obsahuje elementární hliníkový prášek, oxid zinečnatý, dusičnan sodný.
V podobném duchu pokračují padesátá léta: Generátor kouře, Metoda a zařízení pro detekci nepatrných krystalotvorných částic suspendovaných v plynné atmosféře, Ovladatelné rozptylovací zařízení. 1959 – Generování elektrických polí: přeměna mechanické energie na elektrickou energii a konkrétněji „regenerační systém pro nabíjení těles a mraků“.
V šedesátých letech čteme například: Generátor osevu mraků jodidem stříbrným, Generování ledových krystalů, Elektrostatické míchání v mikrobiálních konverzích: tento poslední vynález se týká „přivedení mikrobů do těsného, maximálního kontaktu s částicemi uhlovodíků“. Takže nyní už vstupují do hry mikroby…
Metalická směs na produkci hydroskopického kouře – 1966. Podrobněji se u tohoto vynálezu, který „může být vyroben a použit vládou Spojených států amerických“, hovoří o haloidních směsích, a dále: „Mezi další látky, které se dispergují a mají nukleační vlastnosti v oblacích, patří dobře známé jodidy, stříbro, olovo a měď, oxid měďnatý, sulfid mědi, selenid mědi, telurid rtuti, oxid vanadičný, sulfid stříbrný, dusičnan stříbrný, oxid stříbrný a kadmium telurid. Známá je pyrotechnická výroba chloridů zinku, hliníku a hořčíku reakcí těchto kovů v práškové formě s tetrachlormethanem a hexachlorethanem s dalšími přísadami. … Cílem tohoto vynálezu je proto poskytnout směs, která produkuje hygroskopický kouř pro použití při ovlivňování počasí.“
Technologie se dál rychle vyvíjejí: Patenty 1967–1968: Zařízení na osévání mraků, Topné zařízení pro použití s nádobami na aerosoly, Automaticky nastavitelný systém postřiku s čerpadlem…
Zajímavý název „Rainmaker“ z roku 1969 bychom mohli přeložit jako „vytvářeč deště“ – opět popisovaný jako „Zařízení nebo metody pro ovlivňování klimatických podmínek“.
70. léta začala být velmi „plodná“. Nacházíme další a další podobné patenty včetně vševypovídajících názvů jako „Metoda osévání mraků“ (1970), Manipulace atmosférickými podmínkami přerušovaným dávkováním materiálů v nich (1971), Metoda modifikace počasí (1971), Hořlavé směsi pro generování aerosolů, zvláště vhodné pro modifikaci mraků a kontrolu počasí a proces aerosolizace (1971), Modifikace počasí pomocí mikroenkapsulovaného materiálu (1971)…
Zajímavé je „Zařízení na inverzi slunečního tepla“ (1971): Pokrývka oblaků zachycující znečišťující látky v ovzduší nad ovlivňovanou oblastí je rozptýlena ukotvenými balónky umístěnými těsně nad oblačností přiléhající k uzávěře mraků. Teplo vyzařované z balónů vytváří tepelný vzestupný proud, který mění charakteristiky mraků a vystavuje je rozptylovým účinkům vzdušných proudů a větru.
Mohli bychom pokračovat dál. Názvy jako Proces modifikace počasí a Systém osévání mraků se s obměnami nestále opakují. V 70. letech je přijato celkem 40 patentů. Mezi nimi například: Raketa se systémem uvolňování barya k vytváření iontových mraků v horní atmosféře (1974), Šíření stopových množství biologicky aktivních chemikálií (1976), Způsob a zařízení pro spouštění podstatné změny zemských vlastností a měření zemských změn (1977) – jedná se o „podstatné změny v ionosférických charakteristikách Země“…
V 80. letech dalších 20 patentů, zejména se týkajících technologického řešení vstřikování aerosolů do atmosféry. Poprvé se také objevuje zkratka HAARP – v patentu HAARP / PATENT EASTLUND – Metoda a zařízení pro změnu oblasti v zemské atmosféře, ionosféře a/nebo magnetosféře.
Další „zajímavou“ oblastí je patent nazvaný Výbuchy jaderné velikosti bez radiace: vyvolání exploze s vysokou výtěžností bez radioaktivního spadu zahrnující naplnění roztažitelné schrány výbušnou směsí hořlavého plynu (např. metanu) a oxidačního plynu (např. kyslíku) a následnou detonaci uvedené směsi. Jde o „produkci prudké a destruktivní exploze s vysokou energií nárazu“.
Dalším „pozoruhodným“ patentem je Armádní patent na mykoplazmu ze 7. září 1993. Odkaz na podrobnosti je poškozený, nicméně patent je skutečný a informace se dají dohledat. Důvod, proč je patent v tomto seznamu uveden, se popisuje např. zde: https://evolvetoecology.org/2021/02/05/weaponized-mycoplasmas/ Článek cituje dr. Gartha Nicolsona, který přednesl přednášku Rakovina, AIDS, weaponizovaná mykoplazma a nemoc z války v Zálivu způsobená vícenásobným očkováním vojáků této války, kteří po službě trpěli dlouhodobými nemocemi nazývanými Syndrom války v Zálivu. Článek uvádí hypotézu tohoto profesora: „Výskyt nových nemocí a zvýšení míry výskytu dříve popsaných příznaků je způsobeno naším toxickým prostředím a cílevědomým vývojem a testováním zbraní hromadného ničení.“
Posledním patentem uvedeným na seznamu je „Nabitý osévaný mrak jako metoda pro zvýšení srážek osévajících částic a metoda pro splachování vzduchem nesených biologických látek a dalších kontaminantů“. Toto je patent z roku 2007. Jde o „systém zvýšení interakce mezi osévajícími částicemi v umělém (osévaném) oblaku a cílovými částicemi, které mají být neutralizovány, detekovány nebo sraženy k zemi. Toho je dosaženo aplikací náboje na osévající částice, takže osetý mrak vytvořený uvolněním osévajících částic ve výšce je vysoce nabitý, což vytváří silné elektrické pole mezi osetým mrakem a zemí. Relativně silné elektrické pole způsobuje, že se osévající částice pohybují dolů k zemi rychlostí dostatečnou ke zvýšení interakce (kolizí) mezi osévajícími částicemi a cílovými částicemi.“
Seznam je staršího data, proto končí rokem 2007. Aktivity ale samozřejmě tímto rokem nekončí – naopak, každý trochu vnímavý člověk vidí, že „sprejování“ oblohy se naopak v posledních letech enormně zintenzivnilo. Další a další patenty by jistě nebylo těžké dohledat.
Vše máme přímo před našima očima. Může někdo po přečtení takového seznamu ještě říct, že k ovlivňování počasí a osévání mraků pro život nebezpečnými a ničivými látkami nedochází? Pokud ani tento oficiální seznam někoho nepřesvědčil, tak již nejde o nedostatek rozumu či informací, ale o něco úplně jiného.